Další měsíc, další knihy. Opět jsem shrnul, co jsem za poslední měsíc přečetl a co si o tom myslím.
The Best Horror of the Year: Volume Eleven
editor Ellen Datlow
Pár skvělých věcí, spousta “ok”, pár vyloženě zbytečných. Povídku po povídce jsem rozebral na Goodreads.
Bjorn Lomborg
Lomborg ví, co dělá, umí namíchat pár relevantních kritik a spoustu, ale spoustu fakt divokého cherry pickingu a vyloženě lží do kuřecí polévky pro lidi, kteří se bojí změn. Centrální úvaze “kolik by stála klimatická změna v katastrofické verzi” věnuju kapitolu v nadcházejícím článku na Voxpotu, tak více tam.
Džundži Itó
I přes slabší závěr a pár kusů, které jsou hodně repetetivní, výtečná sbírka o jednom městě, které pohlcuje Spirála. Pár povídek je dokonce vyloženě geniálních i pro samostatné čtení, některé obrazy se skutečně umí zaseknout do hlavy. Hodně, hodně body horroru.
Apocalypse Never: Why Environmental Alarmism Hurts Us All
Michael Schellenberger
Takové potácení mezi “za nás jsme ten enviromentalismus dělali líp”, relevantní kritikou, která je ale vesměs dostatečně známá (ano, zavírání jaderných elektráren je špatné), a úplně unhinged výstupy na téma větrné elektrárny nebo “mladí špatní”. Jestli jsem u nerůstových knih měl občas pocit “co je tato část za úlet”, tak tady jsou celé kapitoly vyloženě v módu “proboha”.
Wounds: Six Stories from the Border of Hell
Nathan Ballingrud
Sbírka hororových povídek propojených tématem Pekla a Ballingrudovým specifickým stylem, který si hodně hraje s vypravěčem a jazykem. Místy se snaží být nový Lovecraft, místy jenom kreslí miniaturky. Zatímco Visible Filth se dočkala zfilmování a vlastně není moc zajímavá, tak Skullpocket (starý ghúl vypráví dětem, kterak začala symbióza mezi ním a městečkem) a Butchers Table (rozsáhlý příběh o výpravě skrytých satanistů na konci osmnáctého století na hranice Pekla, obsahuje téměř desítku hlavních postav, intriky, tajné společnosti a PLACHETNICE) nabízí dva bizarní, extrémně žánrové a vlastně až dobrodružné výlety, které mě velmi velmi bavily.
Usagi Yojimbo 32 (Záhady) a 33 (Skrytí)
Stan Sakai
Zatímco Záhady jsou trochu rutinní detektivní příběhy koncentrované kolem inspektora Ishidy a mají pár fajn míst, ale nepřekvapí, tak Skrytí jsou možná i nejlepší Usagi vůbec. Organizovaný zločin, skrytí křesťané, překrývající se zájmy, vraždy, souboje a atmosféra někde mezi Quo Vadis a filmy Guye Ritchieho (jako fakt). Poslední v černbobílé, další budou pod jiným vydavatelstvím.
Cogs and Monsters: What Economics Is, and What It Should Be
Diane Coyle
Metakniha o nové ekonomii, co by měla a mohla řešit, jak to probíhá v praxi a kde klasická ekonomie selhává. Myslím střízlivé a fakt prima. Shodou okolností teď čtu základní Sowellovo “učebnici” Basic Economics a je to vtipné porovnání, protože všechny absurdní nesmysly, které Sowell sype jako axiomy, jsou Coylem jen tak mimochodem vyvráceny. Cool věc.
Karl Edward Wagner
Osmdesátková sbírka jednoho z těch zásadnějších autorů hororů. Kromě poměrně profláklé “Sticks” obsahuje i další dobroty, více tady: https://www.goodreads.com/review/show/5407092653.
North American Lake Monsters: Stories
Nathan Ballingrud
Tady jsem se s Ballingrudem prakticky úplně minul. Ty příběhy mě do jednoho vlastně nezajímaly, vyznívaly hrozně uměle a někdy úplně prázdně. Je to asi objektivně super, jenom se to neprotlo se mnou.
(Guy Major, masivní vydání Mighty Boyz)
Základní premisa (nový prezident zjistí, že probíhá tajný vesmírný program) je super. Pak nastávají komplikace, vztahy, intriky…a je to celé ale hrozně debilní. Dopis 44 se snaží pracovat s mezinárodními vztahy, válkou, vesmírnou fyzikou a mnoha filozofickými moudry. O fyzice a moudrosti nevím moc, ale míra toho, jak moc mimo je to v těch prvních dvou věcech, je naprosto mimo hranice. Známá válkychtivá jaderná velmoc Německo je jenom začátek toho, jak moc je to hloupé. K tomu se přikládá potřeba mít zvrat na konci každé epizody, což pak vede k totálnímu rozpadu děje, vyložená aktivní láska autorů k hlavnímu prezidentovi (jako je to prezident, který nejen vítězí politicky a je hrozně chytrej, on padouchy i prostě zbančí) a dlouho jsem tak netrpěl u dočítání věci.
No Shortcuts: Organizing for Power in the New Gilded Age
Jane F. McAlevey
Užitečný asi hlavně jako náhled do toho, čemu čelí americké odbory, jak řeší problémy a o kom všem si autorka myslí, že je debílek a nikdy nic neudělal a neudělá dobře. Nebýt pár zajímavých kauz a drobných náhledů do každodennosti (kde “jednání mezi zaměstnanci a firmou dodnes zprostředkovávají doslova kněží” mě fakt překvapilo), tak se to dá shrnout do “nedělejte kampaně, dělejte stávky a organizujte se”.
Kieron Gillen
300 je Millerův hyper macho mýtus o týpcích, co naprosto zachránili Evropu před zlými a hnědými lidmi. Trojka je Gillenův mýtus o lidech, který nechtějí žít v porobě. Není o nic zásadně realističtější, ale obrácení rolí, relativně důkladný historický výzkum (detailní články a rozhovory na konci knihy jsou velmi wow) a schopnost popsat spartský systém tak, že ubližuje nejen peroikům, ale i Sparťanům, je velmi cool. Zase Mighty Boyz a tentokrát naprosto skvělé.
Jeruzalém: Rok v rozděleném městě
Guy Delisle
Delisle strávil rok v Jeruzalémě, zatímco jeho partnerka dělala podstatné věci pro Lékaře bez hranic. A byl to zrovna rok, kdy proběhlo Lití olova a další neštěstí. Není to moudrá stať nebo historická studie, je to reportáž každodennosti ateisty v Jeruzalémě. A je to dobré, byť je dneska je situace doslova ve všem horší.
Eric Grissom
Hrozivý válečník zabije rodiče hrdiny a ten se vydává na cestu za pomstou. Akorát je to skřet. Prima pohádka, která jde nad rámec převracení stereotypů a je to prostě fajn minipříběh o pomstě a odpuštění.